Masivní podpora fotovoltaiky uhání Evropou. Česká republika mešká

Rozvoj solární energetiky prý v České republice láme rekordy. Za první pololetí letošního roku se v Česku postavilo víc než devět tisíc střešních elektráren o celkovém výkonu 74,8 megawatt. To je víc, než za celý loňský rok dohromady. Instalační firmy hlásí, že nestíhají pokrýt poptávku.

Jak Státní fond životního prostředí, který spravuje dotační program Nová zelená úsporám pro rodinné domy, tak Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vypsalo dotace na firemní elektrárny, zaznamenaly nevídaný zájem žádostí o dotace. Každý týden vznikají nové firmy a na profesní zkoušky pro výstavbu elektráren čekají zájemci celé měsíce.

Na solární energetiku sází celá Evropa

Situace v České republice ve srovnání se zbytkem Evropy přitom není mimořádná. Fotovoltaika je pochopitelně jedním z nejrychlejších a nejjednodušších řešení při vysokých cenách energie a v boji proti závislosti na ruském plynu. Není tedy divu, že již od loňského roku je jedním z hlavních témat na evropské úrovni zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů — především právě solární energie. Ruská invaze na Ukrajinu evropské snahy ještě zrychlila.

Evropská komise letos prezentovala balíček RePowerEU, dále Evropskou solární strategii a připravuje další nařízení v oblasti obnovitelných zdrojů, takzvanou REDIII. Všechny dokumenty a vystoupení evropských politiků na téma obnovitelných zdrojů spojuje jeden problém: povolovací procesy a jejich zjednodušení.

Dokumenty Evropské unie obsahují konkrétní doporučení, které mají členským státům pomoci výrazně zrychlit výstavbu nových zdrojů. Jedná se například o požadavek jasně definovaných ploch pro nové obnovitelné zdroje v územních plánech, jejich zařazení mezi stavby ve veřejném zájmu nebo o jednodušší výstavbu mimo zastavitelné území. Některé státy — jako třeba Německo či Rumunsko — realizují změny rychleji, protože pochopili, že je nutné jednat teď hned, protože už včera bylo pozdě.

A pak tu máme státy, jako je Česká republika. Nárůst počtu domácích elektráren, který u nás zažíváme, je často prezentován jako neuvěřitelný úspěch, který nám pomůže vyřešit energetickou krizi. Zatímco po takzvaném solárním boomu v letech 2009 a 2010 se v České republice skoro žádné nové zdroje nestavěly, letos se u nás patrně postaví asi dvě stě megawatt nových zdrojů. Avšak v letech 2009 a 2010 se postavilo dva tisíce megawatt. V přepočtu na tisíc obyvatele jsme letos postavili zhruba sedm kilowatt. V Polsku to bylo šedesát kilowatt.

Letos se fotovoltaika dostala ke zhruba devíti tisícům domácností. To je jako bychom tvrdili, že po celé republice můžeme slavit, protože jsme pro jedno jediné menší město zařídili levnější elektřinu. V době, kdy se neví, zda Putin nevypne dodávky plynu, stát dostatečně neurychluje výstavbu elektráren, které by pomohly opravdu všem. A levná energie ze solárních panelů je dnes dostupná pouze majitelům rodinných domů. Kdo v něm nebydlí, má smůlu.

Ministerstvo pro místní rozvoj může solární rozvoj významně urychlit

Zmíněnou sadu návrhů, které prosazuje Evropská komise, některé členské státy již implementují. Jak si vede Česká republika? Hlavní návrh prezentovaný v současné době Ministerstvem průmyslu a obchodu zvyšuje hranici, pod níž není nutné žádat pro střešní elektrárny o stavební povolení, ze dvaceti na padesát kilowatt. Tato změna nepochybně pomůže stovkám projektům ročně a pomůže odlehčit stavebním úřadům, kterým hrozí zahlcení. Ale v kontextu velikosti změn, které je třeba uskutečnit co nejrychleji, to nepřinese zásadní posun vpřed.

V případě dalších změn pak Ministerstvo průmyslu a obchodu oddaluje jejich implementaci nebo odkazuje na probíhající novelu stavebního zákona, kterou připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. To se tak letos nečekaně stalo klíčovým ministerstvem pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie — do jeho kompetence spadá většina povolovacích procesů.

Avšak ministerstvo místo toho, aby se chopilo vesla a prosadilo radikální urychlení povolovacích procesů ještě letos, chce změny implementovat v rámci stavebního zákona, který bude platit nejdříve v roce 2024. A tak ministr Bartoš — možná nevědomky — šéfuje rezortu, které by mohlo hrát první housle při odchodu od ruského plynu a při snižování cen energie, reálně však tento důležitý krok o několik let zdržuje.

Solární panely pro rodinné domy nestačí

Proč takové pomalé tempo? Proč Rumunsko schválilo výstavbu nových velkých obnovitelných zdrojů energie mimo zastavitelná území a v České republice se bavíme pouze o menších střešních elektrárnách? Proč nemají politici zájem urychlit výstavbu nových velkých solárních a větrných instalací?

U nás panuje totiž velice rozšířená představa, že stačí výstavba střešních elektráren a ji je třeba podpořit především. Tento pohled je částečně založený na zkušenostech ze solárního boomu a následné snahy se distancovat od všech pozemních elektráren. Částečně vychází také z romantické představy, že malé elektrárny mají potenciál rychle a efektivně dodávat elektřinu pro velkou část obyvatel a průmyslu.

Jenže i letmý pohled na panelový dům odhalí realitu: střešní plocha je ve srovnání s rodinným domem sice o něco větší, ale žije v něm mnohonásobně více lidí. Vysoký počet starších bytových domů přitom nemá vhodné střechy anebo jsou památkově chráněné. Ve velké části měst panely na domech budou částečně nebo vůbec.

Bytům v těchto domech pomůže zčásti rozvoj komunitní energetiky. Ta však předpokládá, že na velké ploše střech se bude vyrábět dostatečné množství přebytkové energie ke sdílení. Výstavba, která by pokryla značnou část spotřeby, však bude trvat velmi dlouho. Pak tu máme těžký průmysl, jehož spotřeba elektřiny je příliš vysoká, než aby ji pokryly střešní panely.

Využít fotovoltaiky naplno

Z těchto důvodů potřebujeme využít plný potenciál fotovoltaiky a neomezit ji na výstavbu střešních elektráren pouze pro určitý segment v rodinných domech. Zatímco střešní elektrárny plní velice důležitou funkci, velké elektrárny mají při dnešních cenách energie obrovský potenciál rychle snížit cenu elektřiny na trhu tím, že dodají obrovské množství levné elektřiny.

Kromě toho se třeba v zahraničí u nových obnovitelných zdrojů uzavírají takzvané PPA smlouvy, ve kterých se výrobce energie zavazuje, že například po období deseti let bude elektřinu dodávat za fixní (levnou) cenu.

Projekty velkých elektráren jsou připravené i v České republice a již u nich nehrozí, že se budou stavět na kvalitní půdě, protože zákonné podmínky to dnes neumožňují. Dobrá zpráva přitom zní, že Česká republika výstavbu nových velkých elektráren podporuje z Modernizačního fondu. Přenosová a distribuční soustava jsou na rozvoj nových zdrojů připravené. Připravené jsou projekty na stovky megawatt, které by se technicky daly postavit třeba za rok.

Špatná zpráva však zní: bez významných změn povolovacích procesů hrozí, že se většina z nich nepostaví a levná energie se z velké části k lidem nedostane. A závislost na ruském plynu také nesnížíme o tolik, jak bychom mohli.

Premiér Fiala ve svém mimořádném projevu nedávno slíbil „masivní podporu fotovoltaiky“. V současnosti to ale neznamená jen obrovské dotace. Pokud chce fotovoltaiku opravdu masivně podpořit, ať pomůže zrychlit její výstavbu, jako to udělali jeho kolegové v zahraničí. Není na co čekat.